1. Kapitola - Snape jak ho neznáte.... Nebo ano?

9. května 2006 v 8:16 | Šmudlinka |  Snape jak ho neznáte...NEBO Ano? - HET
Huáááá, tak tady je moje první, ale úplně první pvídka, kterou jsem sepsala..... :)

1. Kapitola
" Vstáváááááááááááát!!!!!!"
K Meganinu uchu dolehl šílený řev.
" No tak vstáááávat!!!"
Meg proloupla oči a viděla jak si její nejlepší kamarádka přikládá hůlku ke krku. Rychle vymrštila ruku, přesně tak jak to dělá když chytá zlatonku, a vzala Viky hůlku od krku.
"Tak a máš po srandičkách.!, Proč mě budíš…… je přece sobota."
"No právě, a ty nevíš co je za den?"
"Prasinky?"
"Ne….!"
Meg znovu zavřela oči a zavrtala se hlouběji pod peřinu, že jí ani hlava nebyla vidět.
"Spim, dál se o tom s tebou nebudu bavit ani kdyby dneska měla nastat apokalypsa."
"OK tak si spi, ale mě pak nic nevyčítej, čau!"
Viky se otočila na podpatku a odešla z pokoje. V hlavní místnosti už byla řada studentů se svými zavazadly, byl den odjezdů na vánoční prázdniny.
"Viky, kde je Meg??? Ona nejede?" zeptal se Ryan
"Ne, rozhodla se že svátky stráví v poklidu nad úkoly." Řekla to bez jakýchkoliv výčitek svědomí.
Profesorka McGonagallová svolala všechny, kteří chtěli odjet a odvedla jej na dvůr kde již čekali zapřažení testrálové.
"Přeji Vám příjemné Vánoční svátky, doufám, že si je užijete bez úhony. Nezapoměňte, že mimo Bradavickou školu máte zakázáno provádět jakákoli kouzla pod přísným trestem! Vemte to proto všichni na vědomí."
Všichni se rozloučili, škola byla najednou tichá, nikde nikdo.
***
Meg se probrala, bylo jí krásně, po dlouhé době jí nic netrápilo. Sice malé vyrušení brzo ráno, ale teď byl tak akorát čas oběda. Vstala a rozhlédla se po celé komnatě. Bylo tam najednou krásně uklizeno.
"Co se to děje? to jste si dobrovolně uklidily holky, nebo je to nějaká past?" Nikdo se však neozýval. Meg si naštvaně obléhal hábit v barvách Nebelvíru a vyšla do společenské místnosti.
"Haló…. Je tu někdo? Co se sakra děje? " Oheň v krbu sice plál, ale křesla kolem něj zela prázdnotou, což bylo v této hodině velice divné.
To je divné, kde se všichni flákají?
Meg si to namířila rovnou na oběd, myslela si, že možná tam všichni budou. Když vycházela z Nebelvírské věže ohlédla se na Buclatou dámu, která si zrovna pilovala své tříčárkové C.
"Slečna Moonyová, co vy tady. Zrovna vás bych typovala na to , že dnes pojedete domů za příbuznými, jakpak to že jste tu zůstala?"
"Zůstala? Za příbuznými? TO JE DNES?" Panicky se chytla za hlavu.
"No tak tu budeme spolu, budeme si zpívat, naučím tě mé tříčárkové C, podívej už rozbiji skleničku…. "
Ale Meg neměla ani pomyšlení na nějakou zábavu, i chuť na jídlo jí přešla. Rozloučila se s Buclatou dámou a vydala se po chodbách hradu.
Jak jsem jen tohle mohla promeškat, kdyby mi to Viky řekla pořádně, bože. Jak tak zamyšleně kráčela chodbami uslyšela najednou kroky.
Že by tu přece jen někdo zůstal? Schovala se za nejbližší ohyb a vyčkávala. Chodbou se prohnal jakýsi student z nižšího ročníku. Už myslela že to bude někdo s kým se bude moci bavit, ale naděje v ní hned pohasla. Věděla že z jejího 7. ročníku ve škole nikdy nikdo nezůstával, kdyby tu byli alespoň členové Famfrpálového družstva.
Nevěděla jak dlouho chodila po hradě, ale nohy jí začaly silně bolet.
"Verum Veris!" Pronesla se zdviženou hůlkou, na zdi před ní se objevily hodiny. Byly čtyři hodiny. Cestou zpět uvažovala, co by tak mohla v prázdném hradě dělat.
¨"Zajímalo by mě, jestli tu zůstali také nějací profesoři."
Když si ale vzpomněla že tu jeden žák prošel domyslela si, že tady přece jen někdo hlídat musí. Hned jak dorazila k Obrazu začala zase Buclatá dáma rýpat.
"Tak kdy si dáme tu hodinu zpěvu? budeš mít dodst času. Víš že se odsud nedostaneš, všichni testrálové jsou mimo školu. Tak kdy přídeš??!" A koukla se možn á i trochu prosebně.
"VITUS LIBRE!" Nekompromisně a suše řekla Meg, rychle proplula průchodem a sedla si do křesla před krb.
Kdybych tady měla hrst letaxu, byla bych doma jedna dvě, takhle se můžu jít akorát klouzat - To vlastně není tak špatný nápad. Co by se tady tak dalo dělat, nikde nikdo. docela jí vyhládlo a tak se rozhodla zajít přímo za domácími skřítky.
"Jste tu? "
"Škyt, škyt, škyt, j-j-jsme tady."
Z rohu se vypotácel podivný domácí skřítek, motal se jako by si dal nejméně pět láhví máslového ležáku. Za ním se vynořila malá skřítka.
"Alfy zalez, paní na tebe není zvědavá, paní odpustí malinko oslavoval odjezd všech."
"Nevadí" usmála se Meg " Jen mi řekněte kde je něco k jídlu, já si něco připravím"
"No to paní nemyslí vážně? to by skřítku velice mrzelo, Skřítka by se musela sama potrestat a to není příjemné."
"Ne jen to ne, dobrá pokud tito nevadí, tak mi něco připrav."
"Nevadí to je povinnost a skřítka to udělá ráda, běžte si sednout do jídelny skřítka tam hned dorazí."
Meg se na ni znova usmála a pomalu se odebrala usadit se za jednu z volných lavic ve velkém sále. Jak se domnívala, nikdo tam nebyl. Usadila se blízko k vstupním dveřím. Chvíli na to přinesla skřítka večeři. Velká tác byl nejméně třikrát takový než byla skřítka, ale ona se ani nezakymácela.
"Počkej já ti pomůžu."
"Ne to paní nemusí, skřítka to zvládne."
Meg se dál nevnucovala, malá skřítka před ní položila talíř s dozlatova vypečeným kuřetem.
"Díky"
"Paní nemá zač"
Skřítka se rychle ztratila.
***
Po jídle si Meg dala nohy na protější lavici, bylo horko a tak si vykasala hábit, pod kterým měla ještě sukni. Opřela se a zavřela oči.
"Něco tu ještě chybí." Vzala hůlku a začala kouzlit,
"Musica Inflamati!"
Po celém sále začala hrát příjemná pomalá muzika, znovu se opřela, zaklonila hlavu a koukala na kouzelný strop, na kterém se blyštily tisícovky hvězd. Vystřídalo se pár příjemných písní a Meg už spokojeně oddychovala. Slyšela hudbu jen matně.
Najednou hudba ustala, Meg si toho ani nevšimla a spala dál.
"Sectu Viena!"
Celým sálem se ozvala ohlušující rána. Meg nadskočila a instinktivně vytáhla hůlku a vyslala kouzlo.
"Rivera sempra!"
"Expeliarmus"
Meg vypadla hůlka z ruky.
"Tak to by snad stačilo slečno Moonyová, nejsem tady, aby si tady s vámi hrál na kočku a na myš. Seberte si svou hůlku a laskavě odejděte na svou kolej!"
Meg moc dobře věděla kdo ji odzbrojil, a kdo ji takhle otravuje život.
"Tyhlety manýry sem netahejte! Doufám že se to již nebude opakovat."
v Meg se začala vařit krev. Otočila se a rázně odešla pryč, směrem k nebelvírské věži. Pomsta bude sladká Severusi Snape!"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.