2. Kapitola Dvě sestry

28. listopadu 2006 v 14:00 | Lucinka |  Dvě sestry - HET
Tak tady je pokráčko a zároveň závěr dvou sester

2. Kapitola
Ráno přišel Sirius na snídani značně unavený, sen se mu zdál znovu, bylo to neobvyklé, takhle často za sebou ho nikdy neměl. Moony na snídani nepřišel, bylo to docela pochopitelné, po úplňku mu nikdy nebylo moc dobře. Ani Jamese a Cassy neviděl. Jako obvykle byli zase někde spolu. Sirius se usadil a nalil si čaj a nandal si slaninu s vajíčky. Podíval se po celé jídelně. Pohledem se zastavil se pohledem u zmijozelského stolu, Snape tam nebyl. Mandy však seděla na kraji a mávala na něj. Pousmál se, ale jenom strojeně. Jakmile Mandy spatřila odezvu zvedla se od stolu a zamířila si to přímo k němu.
"Ahoj Siriusi."
"Ahoj."
"Děje se něco, vypadáš hrozně."
"Ne to nic, jen jsem trochu unavený."
"Aha, tak to nic."
"Proč, co si chtěla."
"Myslela jsem, že by si měl chuť jít se projít po školních pozemcích, večer." A nevinně se usmála. Sirius vycítil příležitost zeptat se jí na včerejší večer.
"Jasně, půjdu rád."
"Dobře tak v osm pod stromem."
"Jasně."
"Jo a po osmé se k nám připojí Cassy a James, nevadí ti to?"
"Ne, nevadí." Samozřejmě, že mu to vadilo, chtěl s ní být sám, ale teď už s tím nemohl nic dělat.
***
Blížila se osmá hodina, Sirius měl divný pocit, neviděl Jamese celý den, ani Remuse, to divné nebylo. Jamese musela zaměstnat Cassy, jinak si to nedovedl vysvětlit. Byl připravený. Vydal se na cestu na pozemky. Mandy už tam čekala. Než tam došel vyloudila na svém obličeji okouzlující úsměv.
"Ahoj."
"Ahoj Mandy." Nečekaně mu skočila kolem krku a políbila ho. Jindy by mu to nevadilo, dokonce by to i zneužil, ale nyní to bylo něco jiného. Nesnesl pomyšlení, že možná patřila Snapeovi. Jemně ji odstrčil.
"Děje se něco? Já myslela, že to chceš…."
"Jasně, ale před tím se tě chci na něco zeptat."
"Jen se ptej." V jejích očích bylo něco co se nedalo popsat.
"Máš něco se Snapem?" Usmála se.
"Já s ním… ne, jak si na to přišel?"
"No, vypadalo to že k sobě máte blízko."
"Ne, to jistě ne." Siriuse ta odpověď neuspokojila, ale viděl její nedůvěřivý pohled a tak se radši dál nepídil. NA místo toho jí políbil. Vypadalo to, že je spokojená. Až moc.
"Wow. Teda Siriusku, tohle bych od tebe nečekala, viď Jamesíku." Sirius otočil oči v sloup, zpozoroval Cassy jak se k nim žene, těsně za ní poslušně šel James. Došel až k Siriusovi a poplácal ho po ramenech.
"No konečně." Obě dvě dívky si stouply k sobě a sledovaly Chlapce. Sirius se na Jamese podíval.
"Kde si byl celej den?"
"Ani se neptej." James k Siriusovi přikročil a naklonil se k němu. Jako by mu něco chtěl pošeptat, ale nestihl to. Dříve než začal mluvit oslepil Siriuse zelený paprsek.
James se svezl na zem. Byl mrtev. Sirius tomu nemohl uvěřit, jeho kamarád tu ležel na zemi, a byl mrtev. Cassy se k Jamesovu tělu a poklekla k němu začala ho hladit po tváři a po krku.. Sirius neviděl odkud vražedná kletba přišla, jediný kdo byl ale v tuto chvíli naprosto v klidu byla Mandy. Sirius se k ní otočil a zlým pohledem si ji změřil. Velice rychle vytáhl hůlku a namířil ji přímo na ni.
"Proč? Proč si to sakra udělala?!"
"Já? Já jsem nic neprovedla, tedy alespoň zatím ne."
"Tak kdo tedy?" Sirius ucítil ze zadu na krku tlak.
"Otoč se, ale pomalu, odhoď hůlku." Za ním stála Cassandra se škodolibým úsměvem, tlačila svou hůlku přímo na jeho krk.
"Co to ksakru děláš?!"
"Dovol abych se ti představila….!"
"Já vím jak se jmenuješ!" Cassandra se nahlas usmála.
"Myslíš? Jmenuji se Cassandra Selena Riddle. A dovol mi představit ti ještě svou sestru Mandy Morgan Riddle." Sirius nemohl uvěřit tomu co právě slyšel. Sledoval jak ho Mandy obchází a míří si to přímo ke své sestře.
"Cože?!"
"Stále ještě nechápeš? Dobrá, tak tedy dobrá. Chceš to vysvětlit?!
"Jasně, chci! Vy dvě, uvědomuji si, že jsem vás tu minulý rok neviděl. Kdo jste? Riddle, to jméno je mi povědomé."
"Povědomé?! Ty nás urážíš, a urážíš i našeho otce! Drž zobák a poslouchej. Je pravda, že nás neznáš, víš, je to trochu složitější. Jsme potomky Pána zla." Sirius vykuli oči. "No, tak teď víš jednu část." Do řeči se vložila Mandy.
"Náš otec nás sem vyslal abychom ovlivnili minulost, a zatím se nám to vede co myslíš?"
"Ty, vy….. co si myslíte?"
"Víš" řekla Cassy, "v budoucnosti by James stejně zemřel, ale před tím by zplodil syna, který by byl velikou hrozbou pro otce."
"A proč vás vyslal dvě? To jste tak neschopné?"
"Mysli si co chceš. James ale nebyl jediným úkolem, který jsme měly splnit."
"Snape." Sirius zašeptal jméno.
"Co si říkal?!"
"Říkal Snape." Zpoza stromu se vynořila další postava. Byl to Severus Snape. Neměl svůj obvyklý hábit, Měl klasicky černé kalhoty a košili s krátkým rukávem té samé barvy. Na předloktí jeho ruky bylo vidět znamení zla. Lebka s hadem místo jazyka. Jízlivě se usmál.
"Tady jsi, Mandy se k němu přitulila a políbila ho."
"Jistě, ty se Snapem to je nemyslitelné že?" Sirius si neodpustil jedovatou poznámku, která byla po zásluze odměněna. Kletba Cruciatus ho zasáhla naplno. Cítil jak mu ve spáncích tepe krev, jak se jeho svaly napínají a hrozí prasknutím. Trvalo to jen chvíli, ale jemu to připadalo jako věčnost.
"Máš dost?" Cassy se ušklíbla. "Vy dva zmizte, já už to tu dořeším."
"Opravdu Cassy?"
"Jo, tak padejte!" Mandy a Severus se nedali dlouho přemlouvat. Cassy chvíli počkala, něž odejdou a pak se k Siriusovi přiblížila a zašeptala mu do ucha.
"Ty se mě neměl nikdy rád, je mi to jasné, ale já tebe měla ráda, proč myslíš, že jsem to vydržela s tím tupcem Potterem. Mandy měla na starost Snapea, a bohužel i tebe. Alespoň budu mít tu postu tě zabít. A věř mi udělám to s chutí. Víš jaké to je milovat, ale být nenáviděna?!"
"Ne. Ale proč musím zemřít i já?"
"Nemusíš zemřít, ale já chci aby si zemřel. Rozhodla jsem se až když jsem tě viděla s Mandy."
"Cože?"
"Jo, líbal si ji. NA jejím místě jsem měla být já!" Mluvila rychle, a po tváři ji stekla slza. Rychle je utřela."
"Klidně se vybreč, hysterko." Sirius přiostřil, už neměl co ztratit.
"Mlč." Cassy napřáhla hůlku " Otec nestrpí žádnou slabost, slzy, láska. Ale pro něj udělám cokoliv."
"Tak dělej, nezdržuj to!"
Cassyina ruka se začala třást, hůlku uchopila i druhou rukou.
"Avada Kedavra!" Z hůlky vyšlehl zelený pramen a zasáhl Siriuse přímo do středu hrudi. Dopadl na zem mrtev.
***

Po návratu sester

"Cassandro! Si má dcera, ale chyby se neodpouštějí, vaším úkolem bylo zabít Pottera a přidružit Snapea do řad Smrtijedů. Ale zabít Blacka? Je z rodiny, která patří ke smrtijedům a k čistokrevným rodinám!"
"Omlouvám se otče!"
"Žádná omluva nedokáže vymazat tvou chybu! Mandy dělej!" Mandy vykročila z řad posluhovačů Pána zla a vytasila hůlku.
"Promiň Cassy!"

" Avada Kedavra!"

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luca Luca | E-mail | 23. července 2007 v 16:48 | Reagovat

Jeejda ... to jsou mi teda veci. Tam aby clovek neveril nikdomu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.